"Přírodní rezervace Hadí vrch chrání balvanitý hřbet a stráně vrcholku Výhon ( 647 m.n.m.). Jedná se o bývalé pastviny s vřesovišti a rozsáhlými porosty jalovce obecného. Kolem vrcholu jsou žulové mrazové sruby a pod nimi kamenné moře. V oblasti rezervace se daří růstu mechů a lišejníků. Přírodní rezervace je jediným místem u nás, kde se vyskytuje motýl pernatuška vřesovištní."

Tolik citace popisu chráněné lokality v České Kanadě. Pernatuška všesovištní naše pejsky pranic nezajímala, zato si však předsilvestrovský den v mrazivém větrném počasí užili náramně. July natolik, že jsem ji za milovaný balonek naučila nový povel "Panáček!!" , který sice na žádných zkouškách neuplatní, ale kterýpak rotvajler umí panáčkovat ...:-)))

Všichni ostatní si užívali výhledů do krajiny   , já zase fotografování (někdy už pejsky takřka otravovalo mé naklánění se nad lišejníky a trošku zlomyslně mi lezli do záběrů ). Protože se brzy stmívá, stezkou 20. století jsme se s neteří vraceli všichni domů.