Štěňátka už nepotřebují stálou pozornost ani maminky, ani mojí. A tak, když jsme se unavili běháním a rvačkami v lese, vyrazili jsme na velké běhání do České Kanady. Většinu procházek vždy zahajuje honba za míčkem - k uvolnění adrenalinu :-)

Málokterý pes dokáže dělat takové grimasy jako Frenn   - maminka, nemaminka, chovala se jako štěně. Když se Vám podaří vylézt nad okolní kopce, uvidíte, co je pro zdejší krajinu tolik typické - souvislé jehličnaté lesy s rybníky, sem tam proložené pastvinami. Pohledy na jakoukoli světovou stranu jsou kýčovitě krásné . Nad hlavou můžete spatřit tříkilového velmi plachého čápa černého (který je výhradně vázán na lesy) a pod nohama uvidíte mnoho druhů kapradin - od nejrozšířenější kapradiny na světě - hasivky orličí  až po osladič , jehož oddenek obsahuje látku 3000x sladší než řepný cukr. My jsme kapradí neničili a osladili si život nálezem ruiny chalupy (škoda tak krásného místa k bydlení uprostřed lesů :-(( ) a pejsci trávili cestu domů ve vodě a zábavou s klacky . Česká Kanada dnes měla vpravdě počasí divočiny - z modrého nebe se během pár desítek minut stal šedý příkrov věštící brzkou bouři.   A tak honem domů....