Jméno tohoto kostela je podle kostela Montserrat v Katalánsku ve Španělsku. Založil jej majitel Bolíkovského panství, Bartolomäus Tannazoll-Zill, podle pověsti, že při velké nouzi během boje, našel útočiště a milost u Milostné Matky Montserratské a zaslíbil se postavit kapli v případě, že se navrátí domů ve zdraví. Když potom v roce 1643 získal panství v Bolíkově, nechal v roce 1651 postavit na místě dnešního kostela kapli, v roce 1712 a dílo v roce 1716 nechal zvětšit, ale rozhodnutím císaře Josefa II., musel být kostel v roce 1887 uzavřen.

    Pán na Hobzí Jan Petr Flik kostel v dražbě koupil, nechal jej strhnout a zcizil všechny cenné předměty. Na toto našel tehdejší farář Rudolf Hruška v křestní knize Neustift (Nový Klášter), od tehdejšího faráře pana Augustina Hoffmanna rukou dopsanou poznámku: Nádherný kostel Montserratský věnovaný Matce Boží v blízkosti Cizkrajova, byl 29. prosince 1787 za 140 fr., včetně blízko stojícím třem kaplím (vč. soch) za 34 fr. Janu Flickovi, majiteli bavlněné manufaktury v Hobzí v licitaci prodáno. Podle ústního podání mají být tyto tři sochy v Hobzí a to, socha sv. Magdalény u kostela , socha Panny Marie a Jana Nepomuka na návsi. Dle zápisu byla socha Montserratské Matky Boží uzmuta farářem Simonem Czastkou z Cizkrajova, vozem odvezena a později vystavena v Cizkrajově na hlavním oltáři. Fantazie věřícího národa spatřila v tomto záhadném zmizení vyšší moc a vzniklo napětí nejen o této příhodě, ale že na zbytky zdí tohoto odsvěceného kostela padla kledba, podle mystických pověstí. Tak také kameny z tohoto kostela byly použity v Mutné na stavbu klenutého mostu přes potok protékající Mutnou. Jeden den po jeho dokončení - bylo to zrovna na "Boží tělo" - měla se přes Mutnou přehnat těžká bouře a velká spousta vody v potoce zničila tento most. Kameny použité na stavbu tohoto mostu zmizely beze stopy a tam co stál most, zela díra velmi hluboká a široká, - část kostelní dlažby ze zrušeného kostela nechal Flick odvést do Hobzí a nechal z nich udělat ve chlévě podlahu. Pověst praví, že ráno po dokončené dlažbě ve stáji a než měla sloužit, bylo nalezeno 15 kusů dobytka pošlého.
Také ve Slavonicích stojí dům z materiálu Montserratského kostela, je to dům zvaný "Spityhaus" (Špičatý dům) a má číslo 87. Majitel tohoto domu měl být pronásledován neštěstím a docházelo k častému střídání majitelů.

    Také v našich dnech je fantazie národa živá; přináší stále nové a utváří náklonnost k mysticizmu a neskutečnostem. Ve Starém Hobzí bylo také říkáno, že obětavost národa pod pod vedením Cizkrajovského Faráře Josefa Springera v roce 1858 -1865 pomohla znova postavení kostela, za velké pomoci pánů, obcí, měšťanů a sedláků v celém okolí, za pomoci peněz, stavebního materiálu, cihel a kamene, které pro tento účel darovali a přivezli a řemeslníci zadarmo stavěli, se podílel také Hobecký mlynář Gottfried Seidl (1815 - 1885) a zavázal se, že pro stavební účely přiveze zvlášť jemný písek z Dyje, ten vybral nepřeberné množství písku a to neúnavně, kterého měl v říčním korytě dosti. Když se ale mělo začíti s omítáním Božího stánku, tu se najednou jemný písek ztratil a nenašel se ani po velké námaze. Stavba začala váznouti. V této velké tísni a zoufalství se obrátil mlynář na Montserratskou Matku Boží o pomoc a jeho modlitba byla vyslyšena, během noci se po po několika dnech voda vrátila, zaplavila bílý písek louky a oba břehy, takže jej mlynář mohl bez velké námahy schraňovati a dovésti na správné místo. Z tohoto písku se pak udělala oslnivě bílá omítka, tak charakteristická a daleko viditelná na kostele Montserratském.