6. 12.. 2008 - Buschi i já jsme zvolili první mezinárodní premiéru - Dvoudenní mezinárodní výstavu v rakouském Welsu . Díky naší kamarádce s vnučkou Commy Vombat jsme měli postaráno i o řidiče na dalekou jízdu. Posuzování v obou dnech bylo velmi únavné nekonečným čekáním na posouzení po hromadě bernských salašnických psů, leč pro mne i Buschiho velmi poučné. Mohli jsme vidět entlebušské pejsky rakouských a německých chovatelů , na Buschiho se přijela podívat majitelka Kima (otec Buschiho) a něžně Buschimu opakovala : "Mein kleinen Kimo!"   . Buschi samotný se nemohl srovnat s tím, že výstava není o lítání s obrovskou smečkou cizích pejsků mezi halami :-)) No, ale zpět k tomu, proč jsme vlastně do Rakouska jeli - přivézt si posudek a známku od zahraničních rozhodčích. K mé veliké pýše se oběma rozhodčím Buschi moc líbil! Po oba dny se stal vítězem třídy mladých a získal titul nejvyšší JUGENDBESTER! Stejný titul získala Buschiho polosestra mezi fenami - dcera Kima. Moc gratulujeme!!

Posudek ze soboty 6. 12. :" Desetiměsíční pes, velmi dobře stavěný, skus nůžkový. P1 zdvojená.Velmi harmonická hlava, velmi elegantní linie krku, velmi vyjádřené předhrudí, velmi dobré úhlení obou párů končetin. Milá a přátelská povaha, krásný představitel plemene." Rozhodčí Frederike Kappacher

Posudek z neděle 7. 12. : "Desetiměsíční elegantní pes s velmi dobrým formátem a hlavou a výrazem. S korektními liniemi. Skus nůžkový, vynikající krk, pevná záda, velmi dobře vyvinuté předhrudí a hloubka hrudníku. Výborné úhlení obou párů končetin, dobré přední i zadní končetiny. Odpovídající přátelská povaha." Rozhodčí Roland Spórr

11. 10. 2008 - Speciální výstava Klubu švýcarských salašnických psů byla obeslána bezmála 400 přihláškami.V jedné třídě se například sešlo 30 fen a tak rozhodčí rozhodně jednoduchou práci neměli. Posuzovalo se na několik kol vylučovací metodou. Vše v naprosté pohodě a přátelství (které kazilo jen mlhavé počasí. Ale ani ono nevydrželo přes poledne a na závěrečné fotky vysvitlo slunce). Buschi byl přihlášen do třídy dorostu se dvěma bratry Khun v. Stupnij, kteří jdou na den stejně staří . S Brianem jsme mohli pořídit krásnou společnou fotku , oba "kluci" seděli jak přikovaní. Posuzování bernských salašníků se vleklo až do odpoledních hodin, kdy teprve mohli nastoupit ti nejmladší z entlebuchů - třída štěňat (leckdy se již psí mimina ukládala ke spánku...). Buschi si čas krátil louděním pamlsků z mé kapsy, hrami s velkými švýcary a hlavně sledováním toho mumraje okolo . Pečlivé posouzení rakouské rozhodčí znamenalo pro nás vítězství ve třídě dorostu a zejména pro malého Matyáše to byl úspěch obrovský, tolik svému pejskovi držel palce ! Buschi samotný považoval však za nejúspěšnější bod programu závěrečnou vodní válku s bernskými salašníky  , ze které jsme odcházeli mokří a veselí :-)). Kousek cesty se Matyáš mohl svézt na "salašnickém vozíku"... 

27. 9. 2008 - Premiéra na mezinárodním výstavním poli znamenala Buschiho první cizojazyčné posuzování. Entlebuchy přijel do Českých Budějovic posuzovat norský rozhodčí p. Máhonnen. Milý člověk, který Buschiho ohodnotil bezchybným popisem a nám pogratuloval k velmi nadějnému pejskovi. VELMI NADĚJNÝ 1! 

6. 9. 2008 - Na krajské výstavě v Rybníkách přijal účast v rozhodcovském sboru i mezinárodní rozhodčí ze Slovenska - p. Tibor Havelka. Přestože ve třídě dorostu - Buschi se posuzovateli moc líbil získal od něj známku "VELMI NADĚJNÝ 1". Každý z účastníků získal pohár a tak i Buschi si opět domů vezl lesknoucí se památku na zářijový den

16. 8. 2008 - Neoficiální výstava salašnických psů v rámci letního výcvikového tábora tohoto plemene nás zlákala k pátečnímu výletu. Tak trochu jsme doufali, že Buschi nebude jediný entlebušík a konečně se bude moci setkat se zástupci svého plemene. Bohužel, potkali jsme appenzely  , bernské , velké švýcary , ale Buschík byl jako zástupce švýcarského kvarteta opět osamocen . Nicméně vystavování bylo velmi příjemné. Nehodnotil se příliš exteriér, spíše vztah psa s majitelem, souhra při předvádění, schopnost majitele pejska předvést v plné kráse. Raritou bylo dělení pejsků jen podle věku, takže se v jedné třídě setkali všichni švýcaři i se zástupci jiných plemen. Buschi se stačil vyfotit s appenzelkou (která dělala čest pověsti tohoto plemene o neúnavném temperamentu ) a už nastupoval do třídy štěňat, kde byl řádně prohlédnut , předvedl běh i výstavní postoj